(mv) Pandemická situace v naší zemi přinesla všem občanům do jejich života velké změny. Bohužel jsou to většinou změny neradostné, smutné a unavující. Dělat umění v této době se zdá být nemožné. A přece to jde. Základní umělecká škola Alfréda Radoka Valašské Meziříčí přešla stejně jako všechna ostatní školská zařízení na formu distanční výuky. Způsob a forma výuky už nám byla známá z jarního uzavření škol. Proto se tentokrát mohli okamžitě přepnout do modu „online výuka“, aniž by museli řešit, jak svým žákům výuku zajistit.
Způsobů komunikace je hned několik, záleží na tom, zda se jedná o výuku individuální (hra na hudební nástroj) či kolektivní (výtvarný, taneční či literárně dramatický obor). Naši pedagogové používají nejčastěji ke komunikaci se svými žáky aplikace, které zprostředkují video hovor, zpravidla se jedná o Skype, WhatsApp, Messenger či Zoom. Organizačně nejméně náročné se jeví individuální hodiny, tedy tandem 1 učitel a 1 žák, nejčastěji tak probíhá výuka hry na hudební nástroj. Pokud se učitel i žák povznesou nad zkresleností zvuku, a je pravdou, že např. takový malý začínající houslista dokáže občas vyloudit z nástroje opravdu zajímavé tóny, je hodina vedena více méně podobnou formou jako dříve.
Jiné je to však ve výuce kolektivní. Zde dobře fungují zorganizovaná setkání přes videokonferenci. Například hodina výtvarného oboru probíhá následovně – žáci si dopředu nachystají potřebné pomůcky, poté se ve stanovený čas hromadně připojí, učitel jim vysvětlí zadané téma, a následně s nimi již jednotlivě komunikuje, pomocí webkamery nahlíží na výtvory, hodnotí a vede je k finálnímu výtvoru. Hotové výkresy pak mohou žáci nafotit a sdílet s ostatními, komentovat, zkrátka povídat si o práci téměř tak, jak na to byli zvyklí v běžných hodinách.
I tanec lze řešit na dálku. Učitelé připravují taneční sestavy či cvičení, nahrávají je a s žáky sdílejí např. pomocí kanálu youtube. Druhým způsobem, který je mnohem osobnější a komunikativnější, je opět setkání na videokonferenční platformě, kdy učitel naživo předcvičuje a žáci s ním v ten samý okamžik cvičí a tančí. Učitel může jejich cviky komentovat a korigovat a co je nejdůležitější, žáci mohou alespoň na dálku být spolu a užít si pár tanečních chvil.
Svá specifika má i distanční výuka literárně dramatického oboru – žáci pokračují v projektu Komenský 2020, který zahájili ještě prezenční formou, tentokrát mají však k dispozici výuková videa a plní hravé a inspirativní úkoly.
A jak je tomu ve sborovém zpěvu? Žáci dostávají své hlasy nahrané v mp3 formátech a mohou je s pomocí not trénovat zatím sami doma. Kolektivní provedení přes internet se však jeví jako nemožné. Rozdíly přenosu způsobené různou rychlostí a kvalitou internetu nedávají moc prostoru pro synchronní zpěv. Za pomocí úkolů, nahrávek a videí se však mohou žáci v tomto oboru vzdělávat dál. Podobně pak probíhá výuka hudebních nauk, komorních her či hudebních souborů.
Jsme si vědomi toho, jak náročné je toto období pro děti i rodiče, jak moc jsou zahlceni svoji vlastní povinnou školní výukou, a proto si velmi vážíme toho, jak dobře spolupracují, jak jsou samostatní a že chtějí pokračovat v uměleckém vzdělávání, v činnostech, které mají rádi. Jsme vděčni svým kolegům, že se snaží být co nejkreativnější, vymýšlí nejrůznější způsoby, jak dětem výuku zpříjemnit a zároveň je něčemu naučit.
Přejeme všem dobré zdraví, pevné nervy a nesmírně se těšíme na návrat k našim oblíbeným uměleckým činnostem v prezenční formě.
