Michal Mikulec se publiku představil se skladbami Les Satires (Fr. Couperin), Applicatio; Preludium G dur (J. S. Bach), Pavana (W. Byrd) a Lo ballo della Intorcia (A. Valente) a představil tak barokní hudbu Francie, Německa, Anglie a Španělska. Za svou intepretaci skladeb na replice historického francouzského dvoumanuálového cembala obdržel Michal řadu gratulací a uznalých pochval. První místo nezískal, protože přehlídka nebyla soutěžní, ale velmi důstojně a úspěšně reprezentoval úroveň výuky hry na cembalo v ZUŠ Alfréda Radoka Valašské Meziříčí.

Gratulujeme Michalu Mikulcovi a jeho pedagožce Lence Šoborové k vynikajícímu úspěchu.

Slovo pedagoga:  Cembalo - nástroj nejen pro princezny

Hru na klavír, kytaru či zobcovou flétnu dnes nabízí téměř každá základní umělecká škola. Jsou však nástroje, s nimiž se zde setkáváme spíše ojediněle a většinou jen ve větších městech. Jedním z nich je i cembalo, které můžeme na pódiích vidět poměrně často, hlavně jako součást souborů, věnujících se interpretaci staré hudby. Rozhodně však stále ještě nepatří k běžnému vybavení základních uměleckých škol.V koncertním sále ZUŠ Alfréda Radoka jej najdeme dokonce v podobě kopie historického cembala,skladby starých mistrů můžeme slyšet v takřka autentické zvukové podobě jako před třemi stoletími.

 Tento klávesový nástroj je svým  tónem  blízký strunným nástrojům a  zažívá od roku 1989  v naší zemi velkou renesanci. Dnes patří k velmi perspektivním studijním oborům. Na úrovni vysokého školství jej vyučují převážně zahraniční specialisté, díky nimž je studium  spojeno od počátku s řadou zahraničních stáží. Přestože jde vlastně v historii  o předchůdce klavíru a na první pohled se jeví hra na něj podobně, má řadu odlišností. Hudebního výrazu se zde dosahuje zcela jinými prostředky. Kdybychom chtěli k přirovnání využít výtvarného umění, přináší poslech klavíru zážitek z bohatství pestrých barev a hra na cembalo je precizně vypracovaná černobílá grafika. Interpretace také vychází z rétoriky jednotlivých evropských  jazyků.

Častým předsudkem je i domněnka, že je třeba se začít učit až po důkladném zvládnutí hry na klavír. Opak je pravdou. V zemích západní Evropy na něj začínají hrát již děti osmileté, a dostávají tak velkou šanci vyniknout. Klavír naopak  přibírají až později, slabším dětským prstíkům lehký stisk cembalových kláves vyhovuje. Samozřejmě to nebrání ani starším zájemcům proniknout do tajemství cembalové hry. Je rovněž ideálním nástrojem pro milovníky historie neboť v pokročilejším stadiu výuky přináší potřebu nahlédnout do estetiky, filozofie a životního stylu společnosti 17. a 18. století.

Pro žáky naší školy je možnost zahrát si na krásně zdobené  cembalo vždy malým svátkem a jsme velmi rádi, že někteří se mu věnují intenzivněji v individuální výuce. Jedním z nich je  Michal Mikulec ( na fotografii), který se s velkým úspěchem u publika zúčastnil nesoutěžní přehlídky interpretů barokní hudby na konzervatoři v Opavě. Jeho program představující hudbu staré  Francie, Anglie, Německa a Španělska zaujal a Michal měl příležitost vyměnit si zkušenosti s cembalisty základních uměleckých škol a konzervatoří, především z Olomouce, Opavy a Ostravy. Těšíme se, že zájemců o hru na tento zajímavý  nástroj bude přibývat a rádi je v naší škole přivítáme.

Lenka Šoborová - výuka hry na klavír a na cembalo