Píše se den 2. únor,
a náš smyčcový orchestr rychle přechází humor.
Vše klapalo tak jak mělo,
ač na nástroje se nám hrát nechtělo.

Hráli jsme jak splašení,
Hrachová byla v nadšení.
Občas teda trošku řvala,
naše "vrzání" dost prožívala.

Nálada když napjatá byla,
obědem se vždy napravila.
Snědli jsme vše co se dalo,
kluci však občas měli málo.

Párkrát se nám někdo ztratil,
do postele ale vždy se vrátil.
Při večeru hry se hrály,
holky však zvítězit si přály!

Na procházku jsme si zašli,
prý to celé tělo krášlí.
Tělo, hlavu prokrvuje,
prsty u hraní rozvibruje.

Na soustředění s orchestrem,
rádi si vždy vzpomenem!
Penzion Dušná nás snad rád opět přivítá,
falešné hraní prý nadále "uvítá"!